Průměrné hodnocení:

Stěžejní postavou americké čtveřice Foo Fighters se od počátku stal Dave Grohl (nar. 14. 1. 1969, Washington), který svoji hudební dráhu začínal jako mladíček v polovině osmdesátých let ve Washingtonu v kapelách Freak Baby, Mission Impossible a Dain Bramage. Poté odložil kytaru a zasedl k bicí soupravě. V sedmnácti letech odpověděl na inzerát a po konkurzu byl přijat ke skupině Scream. V roce 1990, po rozpadu kapely bratrů Petea a Franze Stahlových, zakotvil v tehdy ještě nepříliš známé skupině Nirvana, v níž nahradil předešlého bubeníka Dannyho Peterse. Dave Grohl vzápětí společně s charismatickým zpěvákem Kurtem Cobainem a urostlým baskytaristou Chrisem Novoselicem natočil přelomovou, celosvětově nezvykle úspěšnou "kultovní" desku "Nevermind". Grohl stál po celou dobu existence tria Nirvana ve stínu mediálně "propíraného" Kutra Cobaina. Byl však s tímto stavem spokojený a v žádném případě nezáviděl vůdčí osobnosti kapely Nirvana jeho pozici, se kterou se ostatně až do své sebevraždy nedokázal vyrovnat ani samotný Kurt Cobain.

6. dubna 1994 ukončil Kurt Cobain sebevražedným výstřelem nejen svůj život, ale i další hudební vyhlídky jeho spoluhráčů. Dave Grohl, který na rozdíl od Kurta nikdy neholdoval drogám se po tomto tragickém datu začal stavět na vlastní nohy. Tou dobou měl v zásobě půl druhé desítky vlastních demosnímků. Grohl využil svůj hráčský potencionál a jen s nepatrnou výpomocí kytaristy Grega Dulliho natočil během osmi říjnových dnů patnáct písní, které v polovině devadesátých let vyšly pod hlavičkou Foo Fighters na stejnojmenném debutu. Název "kapely" si Dave Grohl nevymyslel náhodou. Od svých dětských let byl totiž posedlý ufologií a "Foo fighters" nazývali američtí vojáci, sloužící v Evropě, podivuhodné, těžce definovatelné objekty na obloze. Všestranně nadaný Dave Grohl si pro natáčení druhé studiovky k sobě přibral další tři muzikanty s nimiž se poprvé živě představil 3. března 1996 v klubu Satyricon v Portlandu. V nově utvořené sestavě Dave od počátku figuroval jako kytarista, zpěvák a bubeník "na půl úvazku". Jeho spoluhráči se stali, baskytarista Nate Mendel, bubeník William Goldsmith (oba z postpunkových Sunny Day Real Estate) a kytarista Pat Smear, který ostatně skupinu Nirvana doprovázel jako druhý kytarista na jejím posledním turné. Ještě v průběhu natáčení desky z kapely koncem roku 1996 vypadl Goldsmith, kterého nespokojený Dave ponechal jen na dvou tracích a zbytek dobubnoval osobně. K dovršení všech zmatků se na albových videoklipech místo Goldsmithe "předváděl" tehdy právě nastupující nový bicák Taylor Hawkins. Klip "Big Me", parodující reklamu Menthos vyhrál v anketě o nejlepší videoklip hudební televize MTV za rok 1996. Druhé řadové album "The Color and the Shape" bylo nahráváno v Seattlu a Los Angeles a do prodeje se dostalo až v květnu 1997.

Taylor Hawkins se dokonale začlenil po boku Dave Grohla. Oba dva si spolu výtečně rozuměli nejen hudebně ale i lidsky. Hawkinsův "rozmanitě vychytaný" styl hry na bicí lze připodobnit ke způsobu jakým hrával bubeník Stewart Copeland z trojky Police. Grohl naopak vždy tíhnul spíše k dravějšímu a údernějšímu mlácení do bicích, stejně tak jako jeden z nejráznějších bicáků všech dob John Bonham z Led Zeppelin. Hawkins i Grohl spolu poprvé střídavě udávali rytmus na třetí, hodně umírněné řadovce "There Is Nothing Left to Loose". V té době však Foo Fighters fungovali již jen jako trio, tudíž bez kytaristy Pata Smeara, který to "zapíchl" po poslední šňůře v září 1997. Prázdné místo se pár měsíců snažil zacelit kytarista Franz Stahl, který však nakonec Foo Fighters opustil v létě 1999 a překazil tak jejím členům plánované vystoupení na znovu oživeném legendárním megafestivalu Woodstock.

V druhé polovině roku 1999 byli "Fighters" posíleni o kytaristu Chrise Shifletta, který si to s nimi poprvé živě střihnul 12. října 1999. V nové sestavě začalo vznikat čtvrté, skvěle nadupané album "One By One". Jeho nahrávání však bylo přerušováno Grohlovými bočními aktivitami. K zajímavým vybočením patřila jeho na dálku zprostředkovaná kytarová vyhrávka, kterou naiplantoval do svého alba "Heathen" rockový chameleón David Bowie. Grohl si vzápětí odskočil zabušit do bicích ke skupině Queens of the Stone Age. S tou nakonec odjezdil i turné na podporu společně spíchnutého a kritiky vychvalovaného alba "Songs for the Deaf". Obohacen touto zkušeností, Grohl s ostatními členy Foo Fighters ve studiu přemíchal a znovu nahrál většinu pasáží již téměř hotové fošny "One By One". Námaha se vyplatila, a skupině po pěti nepříliš plodných letech tak vyšlo jedno z nejlepších rockových alb roku 2002. Bez zajímavostí není ani to, že Dave si na této desce poprvé pevně stojí za svými texty a tvrdí o nich, že je tentokrát psal skutečně s radostí. Nezbývá než doufat, že kapela která se poprvé představila v Česku již 22. října 1995 v pražské Brumlovce, nás brzo navštíví se svým aktuálním koncertním programem.

Dave Grohl 6. ledna 2004 nahrával pro nové album skupiny Garbage bubenické párty písně "Bad Boyfriend".

Formaci Probot, jež vznikla jako vedlejší projekt Davea Grohla vyšlo 9. února 2004 eponymní debutové album složené s jedenácti řádných skladeb a jednoho utajeného songu. Ke Grohlovi, který pro tentokrát nestál za mikrofonem a podílel se jen jako muzikant se připojili jiní zpěváci. Neměnným jádrem skupiny se stal kromě Grohla ještě bývalý kytarista skupiny Zwan Matt Sweeney a producent Grohlova mateřské skupiny Foo Fighters Adam Kasper. Heavymetalové album "Probot", jež je poznamenáno prvky trashe a stoner rocku, má pramálo společného s tvorbou Foo Fighters. Jedná se spíše o uskutečnělý Grohlův sen o boření stereotypů a možnosti vměstnat na jednu fošnu jím uznávané heavymetalové ikony starých časů. Deska, která je prostoupena nezávislostí nebyla počata z touhy po úspěchu, ale jen jako hold skutečné heavymetalové muzice, která vzniká z tvůrčí svobody a ne z touhy vydělat si nějaké \'kroupy\'. Celý proces trval tři roky, během níž se David Grohl snažil svými zaslanými \'instrumentálkami\' oslovit vytipované osobnosti řádně tvrdé muziky a zlomit je pro spolupráci. O tom, že se vše nepovedlo na sto procent, vypovídá i finální absence vokálů přizvaných zpěváků Toma Arayae ze Slayer či Phila Anseimona z kapely Pantera. Jejich pozice nakonec zaplnila další zvučná jména heavymetalu, například Cronos (Venon), Max Cavalera (Soufly, ex-Sepultura), Lemmy (Motörhead), Lee Dorrian (Cathedral, Napalm Death), Snake (Voivod) či King Diamond (King Diamond, ex-Mercyful Fate). Prvním singlem alba se stala skladba "Centuries of Sin".

Foo Fighters vydali 13. června 2005 dvojalbum "In Your Honor", jehož jedna polovina je \'ospale\' akustická a druhá pořádně rocková. Kapela nové songy nenahrávala v Grohlově studiu, ale v rozlehlém, k tomuto účelu přizpůsobeném, skladu. Na nahrávce se podílela hostující zpěvačka Norah Jones. Na několika tracích spolupracoval bývalý baskytarista John Paul Jones z Led Zeppelin, který pohostinně zahrál na Mellotronu, klavíru a mandolíně.

Kapela Foo Fighters uspořádala v roce 2006 celosvětové turné k akustickému disku z jejich loňského dvojalba "In Your Honor".

20. listopadu 2006 vyšel Foo Fighters první koncertní záznam "Skin and Bones". Album bylo natočeno během tří vyprodaných vystoupení v Pantages Theater v Los Angeles.

25. září 2007 byla Foo Fighters vydána deska "Echoes, Silence, Patience and Grace", která obsahuje tucet skladeb, které kapela mimo jiné představila přibližně stovce vybraných přátel, novinářů a fanoušků. Pilotním singlem se stala skladba "The Pretender", která album nejprve předcházela od 13. srpna jako download a od 10. září 2007 již jako klasický singl.

Foo Fighters v září 2008 ústy jejich leadera Davea Grohla oznámili, že se stahují na čas do ústraní. Od vydání svého posledního alba "Echoes, Silence, Patience and Grace" odehráli nesčetné množství koncertů a kromě toho téměř každý rok měli turné po Británii. Muzikanti usoudili, že si zaslouží odpočinek, a že publikum si bude muset na ně na nějaký čas trpělivě počkat.

Diskografie

2007 Echoes, Silence, Patience & Grace
2005 In Your Honor (cd 1)
2005 In Your Honor (cd 2)
2003 One By One (norwegian Edition) (cd 1)
2003 One By One (norwegian Edition) (cd 2)
2002 One By One (japanese Release)
2002 One By One (side A)
2002 One By One (side B)
2002 One By One (side C)
2002 One By One (side D)
2002 One By One (us)
2000 There Is Nothing Left To Lose (australian Edition + Vcd) (cd 1)
2000 There Is Nothing Left To Lose (australian Edition + Vcd) (cd 2)
1999 There Is Nothing Left To Lose
1999 There Is Nothing Left To Lose (japanese / Australian Release)
1998 The Colour And The Shape (australian Tour Pack) (cd 1)
1998 The Colour And The Shape (australian Tour Pack) (cd 2)
1997 The Colour And The Shape
1997 The Colour And The Shape (inedits)
1997 The Colour And The Shape (japanese)
1997 The Colour And The Shape (side A)
1997 The Colour And The Shape (side B)
1995 Foo Fighters
1995 Foo Fighters (australian Tour Pack) (cd 1)
1995 Foo Fighters (australian Tour Pack) (cd 2)
1995 Foo Fighters (japanese)
1995 Foo Fighters (side A)
1995 Foo Fighters (side B)